Jednou z kolonek, které máme v občanském průkazu, je i trvalé bydliště. To je většinou poměrně jednoduchá záležitost, avšak existují i lidé, kteří nemají stálou adresu. Navzdory obecnému přesvědčení to však nemusí být jen bezdomovci. Existují i takoví, kteří žijí takzvaným kočovným způsobem života, kdy bydlí v karavanu a jezdí tam, kam chtějí a kdy chtějí.

I tito lidé však musí mít podle našich zákonů zaregistrované trvalé bydliště. V tomto ohledu zde máme dvě možnosti. Jednou je registrace na některém z obecních úřadů. Tím dalším je virtuální trvalé bydliště. Na první pohled se mohou zdát podobné, zvláště v konečném důsledku. Není tomu však tak, jelikož jsou mezi nimi velké rozdíly.

Tím hlavním je, že za virtuální bydliště se musí platit. Jistě, není to tak vysoká částka, jak by se mohlo zdát, avšak stejně je nutné brát to v patrnosti. To platí zvláště dnes, v době ekonomické krize, kdy mnoho lidí počítá doslova každou korunu. Proto je vhodné se rozmyslet, zda skutečně máme na to, abychom si je mohli dovolit.

Zdálo by se tedy, že „bydlet“ na obecním úřadě je výhodnější. Problém však je, že na něj nedosáhne každý. Aby na něj měl člověk nárok zdarma, musí splňovat několik podmínek. Tou základní pak je, že nemá žádný domov, a to ani pojízdný, a bydlí tedy buď na ulici, nebo na některé z ubytoven pro bezdomovce. Pokud do této kategorie nepatříte, budete si muset bydliště na radnici zaplatit.

Proto je vhodné zvážit naši ekonomickou situaci, a také to, co pro nás znamená. Otázkou také je, v jaké oblasti se budeme pohybovat, a jak často jsme ochotni dané místo navštěvovat. Pokud totiž například cestujeme po celé republice, případně i do zahraničí, nejspíš se nám tam nebude chtít jezdit každý týden.

Žádná z těchto variant tedy není vhodná pro všechny. To, kterou z nich zvolíme, případně zda nevybereme ještě nějakou úplně jinou, závisí pak čistě jen na nás.