Když jste byli malé děti, měly jste doma nějaké zvíře, třeba křečka nebo zakrslého králíka, nebo dokonce velikého králíka? My jsme bydleli na vesnici a měli jsme tam opravdu hodně zvířat. Měli jsme tam hlavně slepice a povím vám, že slepice nám také někdy dělaly doma opravdu velikou neplechu. A to hlavně kvůli tomu, když začaly přelétávat. Plod, kolikrát třeba vlétli do zahrady nebo do záhonku a udělali tam takovou neplechu, že babička málem vylétla z kůže. Takhle alespoň to vždycky říkala a dědeček byl potom ve stresu, protože všechno musel opravovat.

Kolikrát také dědeček slepicím vyvyšoval plot, aby to nepře létali. Jenomže se potom také dozvěděl, že slepice. Normálně dokáží lézt svými pařáty po plotě, takže to musel nakonec vyřešit tak, že tam musel dát dřevěné kůly místo drátěného plotu. Ano stálo to zase spoustu času, úsilí a také financí, ale nedalo se jednoduše nic dělat, když dědeček s babičkou potřebovali, aby slepice plot nepřehlédl, dávaly anebo nepřevzali, tak se musel udělat úplně nový plot. Potom jsme si také na zahradu pořídili psa, jenomže ten zase byl tak divoký, že začal všechno úplně hrabat.

Takže kolikrát na zahradě jsme měli takové díry, že jsme to ani nestíhali zadělávat. Nestíhali jsme ani zasypávat naše díry, které vyhrabal náš pes. Dědeček potom toho úplně litoval, že si pořídil psa. Jenomže my jako děti jsme chtěli mít psa anebo kočku. Dědeček říkal, že pes bude více praktický. Potom toho litoval, že měl raději pořídit klidně dvě nebo tři kočky, ale ne vůbec žádného psa. Samozřejmě že jsme se našeho psa vůbec nezbavili. A žil s námi dvanáct let, byl opravdu hodně chytrý a zdravý, ale bohužel už mu posloužilo jeho. si nejpozději zdraví. Pokud také máte doma nějaká zvířata, tak určitě víte, že to není jenom radost, ale také hlavně veliká starost.