Já si myslím, že každý člověk má svůj vyhraněný životní styl, takový životní styl, který žije opravdu každý den. Protože jsou lidé, kteří by se bez svého životního stylu vůbec neobešli. A to znamená, že když lidé chtějí žít zdravě, tak také budou se tak budou snažit žít. Samozřejmě, že jsou ale lidé, kteří nemají finance na to, aby žili zdravě, protože někdy je zdravá strava opravdu hodně drahá. Proto je nejlepší, když lidé si třeba taky najdou zlatou střední cestu. A zlatá střední cesta je taková, že když si budete vážit svého zdraví a svého životního stylu, tak také pro své tělo udělat jenom to nejlepší.

A podle mého názoru nic nezkazíte tím, když si třeba také seženete nějakého potravinového poradce. Výživový poradce vám také může udělat opravdu jídelníček na míru. To znamená, že vám vlastně udělá takový jídelníček, který byste měli dodržovat. Přesně tak, když se chcete cítit zdravě. Samozřejmě, že také můžete na internetu sehnat různé tipy a rady, jak na lepší a zdravý životní styl, protože je mnoho lidí, kteří chtějí žít zdravě, ale třeba vůbec neví, jak na to.

Jenomže si také představte, že není všechno zlato, co se třpytí, i když budete jíst zdravě, ale do toho ještě kouřit a pít opravdu hodně alkoholu, nebo jíst tučná mastná jídla a pak to zajíte zeleninou, tak to neznamená, že je to zdravý životní styl. Podle mého názoru byste tohle všechno měli vyvážit. A proto jsem si řekla, že i když já chci žít lepší zdraví životní styl, že by bylo nejlepší, kdybych i já si našla výživového poradce. A když jsem si potom našla výživového poradce, tak mi řekl, že mám pokračovat v tom, co dělám, mám prý docela zdravý životní styl. Že by to akorát chtělo přidat více ovoce a více zeleniny. S tímhle souhlasím, protože zelenina mi moc nechutná, ale stále se snažím jíst alespoň okurky a papriky, prý to bude stačit. 

Jelikož naše země nemá moře, je celkem přirozené, že po něm toužíme. Koneckonců nic neláká tolik jako to, co je pro nás obtížně dostupné. Není tedy divu, že je velmi častým cílem našich dovolených. Problém ovšem je, že si často tyto zážitky sami znepříjemňujeme tím, že k němu jedeme v nevhodnou dobu. Není proto vůbec na škodu se podívat, kdy je vlastně nejlepší čas k němu vyrazit.

Jelikož se v něm samozřejmě chceme i vykoupat, je pochopitelné, že vybíráme termín v létě a jedeme spíše na jih. Z našeho pohledu to dává smysl – pojedeme ve chvíli, kdy je největší teplo, a tak si to tam nejlépe užijeme. Navíc i děti mají prázdniny, takže nemusíme řešit školu. Prostě výhra pro všechny. Nebo ne?

Ukazuje se, že právě vrchol léta rozhodně není tou dobou, kdy bychom měli k moři jezdit, a to z několika různých důvodů. Tím hlavním a nejdůležitějším, který si však mnoho lidí neuvědomuje, je právě teplota. Jistě, myslíme si, že čím vyšší, tím lepší, a navíc se případně ochladíme v moři. Bohužel, globální změny klimatu fungují a nevyhýbají se ani přímořským státům. Proto se zde v této době setkáváme i s teplotami okolo 50 stupňů Celsia, které středoevropan nemá vůbec šanci vystát. Mnohdy jsou tak právě kvůli vedru lidé zavření celé dny v hotelu.

Dále je to fakt, že to tak dělají všichni. To samozřejmě znamená také přeplněné pláže či bazény. Což rozhodně není zrovna ideální a nepřispívá to naší pohodě. Když k tomu přičteme i známé „zabírání lehátek pomocí ručníků v pět ráno“, která mnozí Češi (a nejen oni, abychom byli fér), provozují, je jasné, že zde máme zaděláno na problém, pokud chceme vstávat později.

Zdá se tedy, že nejlepší doba, kdy vyrazit za mořem, se poněkud posunula. V současné době se zdá, že nejvýhodnější je to v září – teploty jsou vysoké tak akorát a nikde žádné davy. Zkrátka ideál.

Pijte hodně vody. Nejlépe vody z kohoutku a neoslazenou. Když vypijete denně dva litry vody, brzy to na sobě pocítíte. Budete plní energie a méně unaveni, metabolismus se tím zrychlí. Navíc se vám zlepší pleť. Uvařte si denně pár šálku čaje, zelený čaj je nejlepší. Zelený čaj vám zrychlí metabolismus stejně jako černá káva. Kávu a čaj nikterak neoslazujte. Dejte si k jídlu hodně bílkovin. Kuřecí maso, ryby, light sýr, jogurty, tvarohy. Bílkoviny zrychlují metabolismus. navíc když jíte hodně bílkovin, jste více plní energie, rychle se nasytíte a déle vydržíte bez jídla. Metabolismus spotřebuje mnohem více energie, když zpracovává bílkoviny. 

Když se uvaří vejce natvrdo, tak také zpracovat vejce zabere tělu více energie, a to samé platí u salátové okurky. Super je také chodit na procházky, cvičit, sportovat. Ráno se probuďte o dvacet minut dřív a zacvičte si, dejte si ranní rozcvičku. nebo si jděte zaběhat či si zajezděte doma na rotopedu. Po cvičení se osprchujte studenou sprchou. Posilujte! Když si zpevníte svaly, vytvoříte si nějaké svaly, budete rychleji spalovat tuky a budete rychleji hubnout. Hodně pomáhá zrychlovat metabolismus chilli, pepř, zázvor, skořice. Čím budete více používat tato koření, tím lépe. Díky tomu si zrychlíte metabolismus.

Nejezte žádné sacharidy, nebo je alespoň hodně omezte. Pijte neslazené nápoje, omezte přílohy, ovoce a také omezte veškeré pečivo. Jezte raději tmavé či celozrnné pečivo než to klasické bílé. Pokud chcete zrychlit metabolismus, hodně se hýbejte, ale zároveň dostatečně spěte. Pokud budete spát málo a pořádně se nevyspíte, budete bez energie a tím pádem budete mít pomalejší metabolismus. Lidé, kteří málo spí, mají sklony k nabírání na váze. Jezte v menších dávkách a zato jezte častěji a pravidelně. Před každým jídlem vypijte sklenici vody pokojové teploty.

Jednou z věcí, které jsou pro mnohé ženy typické, je i jejich zájem o módu. Pro mnoho z nich je to něco takřka nepostradatelného. Můžeme se pak divit, proč tomu tak je, koneckonců móda nemá na náš život žádný přímý dopad. Nebo ano? Ukazuje se totiž, že situace není ani zdaleka tak jednoduchá, a to ani u módy, a že možná ženy, které se o ni zajímají, mají ve skutečnosti v něčem i pravdu.

V první řadě je tu ono známé rčení, že na prvním dojmu záleží. A výzkumy ukazují, že je na tom rozhodně mnoho pravdy. To samozřejmě znamená, že pokud potřebujeme zapůsobit, ať už na oficiální příležitosti, jako například obchodní schůzka, nebo na prvním setkání s potenciálním partnerem, měli bychom se vhodně obléci. Ale jak? Právě zde nám poradí móda. To je ostatně také důvod, proč mnohé firmy, kde zaměstnanci jednají pravidelně se zákazníky, mají zavedený poměrně přísný dress kód.

To ovšem není ani zdaleka vše. I když bychom to nepřiznali, v mnoha případech je oblečení na určitou událost v podstatě uniformou, byť zde máme určitý prostor k seberealizaci. Například na plese se u pánů předpokládá oblek, u dam šaty. Na pohřbu bychom zase měli mít černé oblečení, neboť černá je barvou smutku, alespoň tedy v naší kultuře. A podobných příkladů najdeme mnoho.

Je však potřeba si uvědomit, že nic z toho není novinkou. Móda tu s námi byla již od doby, kdy se člověk začal poprvé oblékat. Vždy byla mimo jiné také známkou určitého společenského postavení, a to platí doteď. Obecně máme představu, že čím je člověk bohatší či čím vyšší má pozici, tím lépe je oblečený – je to ostatně jeden ze znaků, pomocí kterých si zloději vytypovávají své cíle.

Vidíme tedy, že se nejedná pouze o nějaké bláznovství, ale že skutečně existují důvody, proč módní trendy sledovat, pokud nechceme skončit na okraji společnosti – a to pro člověka coby silně sociální druh není nic příjemného. Jistě, není nutné ji sledovat až nábožně, avšak rozhodně neuškodí vědět, co se zrovna nosí.

Já si myslím, že žádný člověk by neměl zanevřít na žádnou zábavu, protože zábava je opravdu pro každého člověka velice důležitá. Při zábavě, která člověka opravdu hodně baví, tak se u toho vždycky odpočine, ale také se bude cítit dobře. Podle mého názoru člověk, když se baví, tak je mu dobře. Je mu dobře, jak po fyzické stránce, tak hlavně mu je dobře a po té psychické A povím vám, že psychická stránka člověka je opravdu hodně důležitá. Proto jsem si řekla, že je nejlepší, když člověk také bude pravidelně odpočívat, přeci nechcete, abyste potom měli syndrom vyhoření.

A mimochodem, víte, co je to syndrom vyhoření? To je to, když neumíte odpočívat, když neumíte relaxovat. Proto všem doporučuji, aby alespoň vždycky jeden den v týdnu si našli jenom pro sebe. Klidně stačí i dvě tři hodiny. A uvidíte, že vám bude dobře. Já si rozhodně nedokáži si představit, že bych stále musela jenom pracovat anebo dělat něco, co musím. Sice ano, do práce chodit nemusíte. Chodíte tam, abyste měli peníze a také abyste mohli všechno zaplatit. Třeba různé povinné a nutné výdaje. Ale potom tady jsou samozřejmě i lidé, kteří třeba nepracují. Ale povím vám, že zábava by opravdu měla být.

Nebojte se žádné zábavy, když se budete bavit, tak uděláte všechno dobré pro vaše tělo. Hlavně pro vaši mysl. Protože vaše mysl chce být veselá. Neznám žádného člověka, který by dobrovolně chtěl být smutný anebo aby ho stále něco trápilo. A právě když člověka něco trápí, tak podle mého názoru na to je vždycky nejlepší nějaká zábava anebo kamarádi. Já mám docela spoustu přátel a se kterými se bavíme. Hodně často hrajeme různé karty anebo jiné společenské hry anebo chodíme také na zábavy. Anebo také občas na diskotéku. Diskotéky už nás moc nebaví, je to taková zábava už skoro o ničem, ale když hrajeme různé společenské hry, tak je to opravdu veliká zábava. 

Každý člověk má svůj typický životní styl. To by potom nebylo ono. A neznám žádného člověka, který by mi řekl, že vůbec neví, jak by chtěl žít. Každý člověk má své záliby, každý člověk má své priority. Takové priority, které jsou pro daného člověka opravdu hodně důležité, někoho baví třeba číst knihy nebo někoho také baví se zajímat o zdravý životní styl. Někdo zase stále jenom pracuje a je workoholik. Víte, kdo je to workoholik? To je takový člověk, který bez ustání nejraději jenom pracuje. Samozřejmě ano, takový člověk zase není líný, ale také se musíte podívat na tu jinou stránku tohoto člověka.

Když je člověk workoholik, tak zase neumí vůbec odpočívat. A všichni mi dáte jistě za pravdu, že i odpočinek je pro každého člověka velice důležitý. Proto jsem si řekla, že by bylo nejlepší, kdyby člověk také si k práci dokázal vzít nějaký kvalitní odpočinek. Já osobně bych se bez kvalitního odpočinku vůbec neobešla. Je to pro mě opravdu hodně důležité. Myslím si, že je hodně lidí, kteří chtějí odpočívat, ale zase nemohou. Mají tak divoký životní styl anebo tak náročný, že jim třeba na odpočinek zbývá opravdu málo času, minimum času a nebo téměř žádný čas.

Lidé, kteří pracují a mají divoký životní styl, tak by měli také odpočívat a nebo vědět, jak také naložit sami se sebou. Když člověk nebude odpočívat, tělo bude unavené. Když tělo bude unavené, tak také mysl může ochabnout, může ochabnout a člověk potom bude ještě více unavený a může být také nervózní. Proto je nejlepší, když člověk si bude také vážit sám sebe. Nebude hledět jenom na ostatní, nebude hledět na druhé, jak se cítí anebo co si o něm budou myslet. Člověk má být sám sebou a také se zabývat svým životem, svým životním stylem a také dbát na své zdraví. A to bych nebyla já, abych si také už nehledala nějaké místo, nějaký ten čas, abych si mohla pořádně odpočinout. Nechci být potom nemocná z toho, že nemám dostatek odpočinku. 

Už dlouho jsme svědky něčeho, čemu se říká reformování našeho školství. A jak takové reformy vypadají? Bohužel většinou jako velký chaos, ze kterého člověk často pochopí jenom to, že by se u nás lidé neměli učit zbytečnosti, ale měli by se soustředit hlavně na to podstatné, co je v životě čeká a co se využije. Jenže zároveň nikdo nikdy definitivně neřekl, co že vlastně to důležité je. A nikdo to ani říci nemohl, protože společnost se vyvíjí a to, co bylo žádané před pár lety, je dnes někdy pasé.

Ale vyslovené slovo je jako vystřelený šíp, jak se říká. Už ho nikdo nezastaví. A tak se toho chytla celá řada rodičů a dalších lidí, kteří se domnívají, že školství rozumí a vědí, co je v něm třeba. A tak jedni požadují, aby se přestalo učit to, druzí by vypustili ono… A kdyby se vyhovělo všem, kdo ví, bylo-li by vůbec co se učit.

Člověk to do jisté míry chápe. Je jasné, že dítko z bohaté podnikatelské rodiny nemusí umět vlastně nic než to, v čem firma jeho rodiny podniká, protože to jednou převezme a bude se tím živit. Je jasné, že ten, kdo chce zapustit kořeny v cizině, musí studovat jazyky, že ten, kdo chce cestovat, využije zeměpis a podobně. Ale jak to ve školách skloubit, aby se vlk nažral a koza zůstala celá? Tedy aby byli rodiče dětí relativně uspokojeni a nechali zaměstnance škol v klidu žít?

To je oříšek, se kterým se potýkají už nejen základní školy. A potýkají se s ním tu více a tu méně neúspěšně. A učitelé si zoufají.

Ale ti učitelé, tedy my, jsme si to zasloužili. Protože se nám vrací jako bumerang doba po sametové revoluci. Kdy jsme na vysoké škole také nechtěli nic moc dělat. A tak jsme listovali učebnicemi a dožadovali se zrušení povinnosti se z nich učit vzhledem k tomu, že byly prolezlé v propadlišti dějin zmizelým marxismem-leninismem. A vyučující tak vlastně leckdy nevěděli, co s námi. Protože jiné učebnice, než ty komunistické, nebyly.

A tak nás nechali prolézt a vypustili nás do reálného života. A dnešní realita ve školství je tedy jenom obdobou našich tehdejších skutků. Dobře nám tak.

Každý z nás lidí má svou náturu. A to znamená, že zatímco mají někteří z nás jenom minimální ambice a touží spíše po klidu, jiní chtějí být třeba i vysloveným středobodem zájmu, chtějí být vidět a ovlivňovat co nejvíce toho, co se kolem nich děje.

Z řad těch posledně zmíněných se pak rekrutují politici. Znáte to – to právě oni chtějí dosáhnout co nejvyššího postavení, aby mohli rozhodovat a aby byli nepřehlédnutelní. To oni nechtějí zapadnout v šedi průměru a chtějí být těmi nejvyššími. Bez ohledu na to, zda na to mají.

A tak se lidé, kteří mají ambice, nechávají volit a zvolit. Někdy kandidují sami za sebe, většinou se ale snaží dostat do popředí na kandidátkách skupin, jimž se říká politické strany nebo hnutí. To podle situace. Pokud kandidují sami za sebe, mohou si pochopitelně říkat, co se jim zlíbí, pokud jsou kandidáty stran a hnutí, musí se řídit tím známým ‚čí chleba jíš, toho píseň zpívej‘. A protože jsou u nás takoví kandidáti voleni lidmi, říkají zpravidla to, co se líbí lidem, od nichž očekávají podporu. I za cenu toho, že bohapustě lžou a po případném zvolení rázem zapomenou na to, co komu během politického klání slíbili.

Když se politici lidem dostatečně zalíbí, získají někdy nižší a někdy vyšší politické postavení. Získají svůj kus moci a měli by sloužit lidu. Ale není pochopitelně tajemstvím, že lidu jako takovému neslouží. I kdyby chtěli, mohou sloužit jenom někomu. Protože každý z nás chce něco jiného a všem se zavděčit nedá. A tak to někdy sklouzne k tomu, že takoví politici slouží hlavně sami sobě. A těm ostatním v nejlepším případě aspoň neškodí.

A protože se politici nemohou nikdy zalíbit všem, je logické, že je ti, jimž se nezamlouvají, jednoho dne zase sesadí a nahradí někým, kdo vypadá dokonaleji. Kdo toho víc nabízí nebo umí aspoň lépe lhát a slibovat. A tak pořád dokola.

Co se týká balení věcí na dovolenou, to mají nejsnadnější zřejmě hodně bohatí lidé. Protože ti si s tím moc nemusí lámat hlavu. Buď nechají služebnictvo, aby jim věci zabalilo, nebo třeba cestují jenom s pasem a kreditní kartou a vše si průběžně nakupují cestou. To si ale my normální lidé dovolit nemůžeme. A tak si my obyčejní lidé balíme zavazadla na cesty sami. A jak postupovat, abychom měli vše důležité s sebou, abychom nic nepostrádali?

Předně je třeba si zjistit, co nám poskytnou v cíli cesty automaticky. Abychom se nevozili zbytečně s tím, co nám tam chybět nebude. A pak bychom si měli sestavit seznam toho, co ještě bude potřeba, co si tam ale budeme muset dovézt. Přičemž je záhodno si nechat na tento seznam dost času, protože i navzdory tomu, kolikrát už jsem někam letěl a kolikrát jsem pobýval na zcela cizích místech, odkud jsem si nemohl jednoduše odskočit domů pro to zapomenuté, ho ani já nikdy na první pokus kompletní nesestavím. Vždycky mě dodatečně napadne, že by to chtělo přidat ještě to či ono. A nemusí jít jen o banality.

Když máme takový seznam, je balení o poznání jednodušší. Stačí si podle něj dávat věci do zavazadel a odškrtávat si, co už je zabaleno. Přičemž je samozřejmě stále ještě možné vzpomenout si na další věci, které by se měly přibalit.

Pokud probíhá toto balení, je samozřejmě potřeba rozumně uvažovat. Nelze to jenom tak naházet do kufru a jít. Je třeba také rozlišovat, co si žádá, aby to s námi bylo na palubě letadla, a co se dá dát do odbaveného zavazadla, respektive co do kterého zavazadla dát smíme a co ne, protože jsou v tomto ohledu na letištích přísná bezpečnostní pravidla.

Nakonec tedy budete mít zavazadla sbalená. A při pečlivém balení byste neměli mít následně problémy s tím, že se cestou něco zkomplikuje nebo že budete v cíli něco zásadní postrádat. Pokud vám zavazadla neztratí letecká společnost.

Málokterá žena si uvědomuje, jak důležité je pečovat o svoje vlasy. A potom se budou dít zázraky. Ze začátku jsem taky neměla hezké vlasy. Je pravda, že jsem si je tedy nikdy nebarvila, což je velké plus. Ale na druhou stranu se mi pořád mastily a prostě nevypadaly hezky. Například už po dnu a půl od umytí jsem je měla zase nehezké a mastné. Abych se přiznala, tak jsem si s tím vůbec nevěděla rady, protože už jsem vyzkoušela docela dost věcí a nic nezabíralo. Potom jsem přišla ale na něco, co tady s vámi musím sdílet.

Šampon je důležitý 

Předtím jsem byla zvyklá si mýt vlasy šamponem, který byl od té nejlevnější značky a jednoduše jsem to prostě nějak neřešila. Jenže potom jsem přišla na jednu značku a šampón, který si kupuji doteď a vlasy jsou naprosto nádherné a mám z nich radost. Ta značka se jmenuje Syoss. Když jsem poprvé Šampon od něj kupovala, tak jsem tomu nedávala nějaké velké naděje. Ale ukázalo se, že jsem udělala dobře. A od té doby (už je to asi půl roku) si tenhle šampon kupuji pravidelně a moje vlasy jsou teď podstatně lepší. Samozřejmě, že je na vás, jaký šampon budete používat.

Chtěla jsem vám jenom prostřednictvím článku předat nějaký tip, který byste třeba ocenili (hlavně ti, kterým nerostou vlasy anebo je mají řídké a mastné). Snad chápete, co tímhle chci říct. Zkrátka a jasně, předtím jsem na péči o vlasy celkem kašlala a nějak moc jsem to neřešila a opravdu se mi to vymstilo. Takže si raději budu kupovat šampon, který je o něco dražší, ale plní svoji funkci na jedničku. Nikdy bych si nemyslela, že to bude takový rozdíl, ale opravdu je. Konkrétně si teď kupuji šampon s keratinem, který má za úkol vlasy vyživit a dodat jim to, co postrádají. Zkuste se taky více o svoje vlasy starat a uvidíte, jak se vám hned odvděčí, budete nadšení a bude se vám to líbit, uvidíte.