Za socialismu byl oděvní průmysl v naší zemi již značně rozvinutý a ačkoli výrobci oděvů nezvládali dohánět moderní trendy, které k nám přicházely především ze zemí západní Evropy, výroba textilií na tom byla poměrně dobře. A tak se stávalo, že si lidé raději koupili šicí stroj, a nakupovali tkaniny, z nichž pak podomácku šili oblečení a bytové textilie.

Kdo byl šikovný, dokázal tímto způsobem zvládnout spíchnout za jediný víkend kalhoty nebo bundu, a dalo se pak říci, že nebyla nouze o vkusné odívání. V některých filmech a seriálech se vám snaží předkládat, že jedinou cestou, jak se slušně obléknout, byl Tuzex, ale to je velmi zkreslený pohled.

V současné době jsme na tom velmi podobně – na trhu je sice větší výběr oblečení, který odpovídá módním trendům, ale ne vždy je oblečení takové, že by nás oslovilo – například mikiny, halenky, trička, kalhoty či bundy nejsou dostupné v požadované velikosti, nelíbí se nám na nich barva, potisk nebo střih či materiál. Anebo se nám líbí, ale výrobky jsou natolik předražené, že je rozumnější nakoupit levné látky ve specializovaném e-shopu a ušít z nich to, co chceme.

Jedním z oblíbených textilních materiálů na šití bund, vest, halenek, kabátů, kalhot, ale i kabelek, batohů nebo peněženek je šusťákovina. Jde o syntetický materiál, například stoprocentní polyamid nebo polyester, a vlastností šusťákoviny je především značná lehkost, hebkost a jemnost. Šusťákovina je zpravidla nepromokavá, a tak se velmi dobře hodí jako vnější látka na sportovní bundy a batohy. Je šitá tak, aby odpuzovala vodu, a stejně tak různé nečistoty, které jsou spíše suché, a po šusťáku jen lehce sklouznou.

Další výhodou tohoto materiálu je jeho přijatelná cena, pohybuje se zhruba od devadesáti do tří set korun za metr v šíři půl druhého metru, což pak významně sníží cenu hotového výrobku. Vytvoříte si doma oblečení či bytové doplňky na míru, a ještě ušetříte.